Média

Media - Lidská tragikomedie

 

Lidská tragikomedie potvrzuje výsadní postavení Komorní scény

 

Divadlo roku 2015 – Komorní scéna Aréna, ve své poslední premiéře v končící sezóně uvedlo Lidskou tragikomedii Ladislava Klímy v žánrově čistém pojetí ve stylu hereckého divadla.

Dramaturg Tomáš Vůjtek a režisér Ivan Krejčí se vydali naprosto odlišnou cestou, než pražské Divadlo v Dlouhé, které stejný titul uvedlo v režii Hany Burešové coby téměř monstrózní podívanou s mnoha jevištními efekty. Ostravská inscenace se soustřeďuje především na důsledné vyobrazení lidských typů, které tak mistrovsky Klíma popsal.

V úvodní scéně je na hrací ploše podle návrhu scénografa Milana Davida hospoda s dřevěnými stoly bez ubrusů, které vévodí Hostinský v podání Alberta Čuby. Herec však jen momentálně zaskakuje za zraněného Petra Panzenbergera, který se po uzdravení do role vrátí. Přesto, že Čuba měl na nastudování postavy jeden týden, je jeho Hostinský důkazem, že není malých rolí. Dokonale vystižený charakter postavy a projev založený na detailech v intonacích i gestu budí živé ohlasy v publiku. Maturitní večírek několika přátel, jejichž prostřednictvím Ladislav Klíma popsal základní mužské typy, naplňuje první obraz inscenace. Nechybí tu obdivovatel Napoleona, kariérista Emil Obnos v podání Josefa Kaluži, akademický pedant Alois Kantorka představovaný Markem Cisovským, sukničkář Vladimír Shoř, kterého hraje Michal Čapka, na alkoholu a na sobě samotném závislý Jaroslav Pulec v provedení Šimona Krupy, a na pozemské pinožení shůry shlížející Odjinud, ztělesněný Štěpánem Kozubem. Všichni vyjmenovaní podávají vrcholné herecké výkony. Tempo prvního dějství je strhující, publikum se otřásá v salvách smíchu, a přitom si vychutnává jednak bravurní herecký projev všech protagonistů a jednak duchaplný Klímův text.

Pulec dominuje
Mimořádně příjemným překvapením je výkon Šimona Krupy, který zatím po dobu svého působení v Komorní scéně Aréna neměl dostatek příležitostí přesvědčit o svém hereckém mistrovství. Jeho Pulec je dominantní postavou, a herec prokazuje mimořádné schopnosti převtělení. Toho jsou ovšem schopni i všichni ostatní, a tak ve druhém dějství přicházejí na setkání po třiceti letech lidé, z nichž někteří nejsou na první pohled k poznání, případně lidé, potvrzující svůj od počátku signalizovaný tragikomický osud. Pulec coby na alkoholu závislý pobuda v pojetí Šimona Krupy neztrácí ironický sarkasmus a nadhled. Josefu Kalužovi pomáhá kostým, ve kterém přichází na scénu stárnoucí nezdravý velmi tlustý muž opojený vlastní mocí. Čapkův Shoř marně skrývá svoji podřízenost vůči manželce, kterou výborně jako dominantní a osobnost svého muže naprosto potlačující ženu hraje Tereza Cisovská. Kantorka přichází jako troska, jako muž snad nejvíce vzdálen od svého mladického vysněného životního ideálu slavného vědce. Mimořádně vydařená je herecká kreace Štěpána Kozuba, který jako duch Odjinuda přichází pokryt zelenou fosforeskující barvou na tváři i na těle. V nasvícení fialovým světlem vypadá vskutku přízračně. Jediným nedostatkem hercova projevu je mluvní složka, kdy se jeho řeč ve ztišených fázích dostává na hranici slyšitelnosti. Kostým Odjinuda, ale i všechny ostatní, opět dosvědčují vysoké tvůrčí kvality jejich autorky Marty Roszkopfové.

Třetí obraz je situován do prázdného prostoru, místo lavičky je na scéně staré kanape, na kterém dokonávají životy všech mužských postav. V této části podává vrcholný komediální výkon Michal Čapka jako stařec stižený několikanásobnou mozkovou příhodou. Šimon Krupa jako alter ego autora hry ukazuje sílu i slabost lidské vůle, která podle mínění Ladislav Klímy stejně o ničem v lidském životě nerozhoduje.

Další inscenace roku?
Ladislav Klíma v Lidské tragikomedii stejně jako ve svých ostatních dílech není ženským postavám nakloněn. Ženy jsou tu vykresleny spíše negativně, jako karikatury ženskosti. Výkony Aleny Sasínové-Polarczyk, která hraje Pulcovu starou tetu, dvojrole Terezy Cisovské (děvka z ulice a Shořova manželka), i Kantorkovo domnělé dítě Doubravka v podání Pavly Dostálové nemají velkou plochu, a přesto vedle vrcholných výkonů svých mužských kolegů nijak nezaostávají.

Lidská tragikomedie v podání Komorní scény Aréna tím, jak je dramaturgicky vyložena, režijně uchopena a herecky ztvárněna, potvrzuje výsadní postavení tohoto divadla mezi všemi v České republice. Kvalitou si pak tato inscenace hlasitě říká o titul inscenace roku.
 

 
autor: Ladislav Vrchovský
ČRO Vltava, 23. 6. 2016  *  23.01.2017
 
Ostrava!!!