Divadlo je prostor pro striptýz duše

Rozhovor s režisérem André Hübner-Ochodlo
9. 1. 2019

Po několika letech se opět vracíte do Ostravy – vracíte se sem rád?

„Mám rád Česko, mám rád Čechy, české herce a samozřejmě mám rád Arénu. Vždycky se sem rád vracím.“

 

Co vám při zkoušení v Aréně dělá největší problémy a co vám přináší největší potěšení?

„V Aréně žádné problémy nemám, Aréna je především fantastickým týmem, se kterým je radost pracovat.“

 

Čím je pro vás Aréna specifická a odlišná než jiná divadla?

„Pracuji hlavně ve svém vlastním divadle, případně dělám koprodukce na území Polska. Režijně hostuji jen v Česku, v posledních letech právě zde v Komorní scéně Aréna a je to vždy nová zkušenost a dobrodružství. Práce v Aréně je pro mě fascinující, ale i zavazující - vždyť je to několikanásobné Divadlo roku a to budí respekt.“

 

Proč jste si vybral hru Thomase Bernharda, Divadelník? Co vás na ní zajímá, vzrušuje, čím vás upoutala natolik, že ji věnujete ten dlouhý čas potřebný pro inscenování?

„Umělecký šéf Ivan Krejčí mi společně s dramaturgem Tomášem Vůjtkem tento titul nabídli. Svou režijní fantazií aktivuji takové citáty z Bernhardova textu jako:

 

      " Doživotní divadelní žalář

      A přece žádná dezerce

      Káznice v podobě divadla

      Desetitisíce chovanců

      bez nejmenší naděje

      na milost"

či:  "Jen že si sami věříme

      vydržíme to

      překonáme vše na čem nemůžeme nic změnit

      protože věříme ve své umění

      Kdybychom neměli tuhle víru

      a byť by šlo jen o herectví

      byli bychom už dávno pod drnem"

 

Text hry je nepřerušovaný proud slov, bez interpunkce, strukturovaný jakoby do veršů. Jak takový „slovní průjem“ jevištně ztvárnit?

„Potřebujete talent a fantazii, což herci této inscenace mají a já se moc snažím, abych jim dodal křídla. Nakonec to uvidíte na premiéře 12. ledna. A doufám, že Vám dokážeme, že i tento ´slovní průjem´ lze ztvárnit zábavnou formou.“

 

Bernhard ve svém textu říká: „Divadlo je tisíce let stará perverzita“ V čem jeho perverzita, podle vás, spočívá?

„Já osobně bych divadlo nenazval perverzitou, ale drogou. Divadlo je prostě droga, na které je každý více či méně závislý a, samozřejmě, divadlo je také prostor pro striptýz duše.“

 

A Bernhard rovněž říká: „Talentovaný herec je tak vzácný jak v obličeji řiť“ Jak talentovaným shledáváte Marka Cisovského, který hraje titulní roli? Čím je ideálním představitelem pro postavu divadelníka Bruscona?

„Marek je ideálním hercem hodícím se do role Bruscona, v této chvíli, tady v tomto divadle. Je to rovněž důležitý mezník v jeho kariéře. Pro mne je ctí, že právě v Aréně s ním mohu uvést v život takto výjimečný text.“ 

 

Vy sám jste herec, hudebník, režisér – nakolik je hra Divadelník, podle vás, pravdivá v tom, jak se staví a vyjadřuje k divadlu? Protože se k němu zrovna moc lichotivě nestaví…

„Nepovažuji se za herce. Díky Bohu se herectví nevěnuji, jelikož herectví považuji za nejkrutější profesi na světě. A pokud byste tvrdila, že hra ukazuje svět divadla nikoli ´moc lichotivě´, ale naopak příliš ideálně, měla byste také pravdu.“

 

Potkal jste za svůj život u divadla hodně Brusconů?

„Ano, s několika jsem se setkal, ale ve většině případů to byly ženy ´divadelnice´."

 

Budou hře rozumět i lidé mimo divadlo?

„Budou uneseni.“

 

Proč by měli diváci na Divadelníka přijít? Co mohou s touto hrou prožít?

„Mohu jen říci: Jestli má někdo rád divadlo, v tom případě je tato hra ´povinnou četbou´ (lekturą obowiazkową).“ 

 

Ptala se Alice Taussiková 

 

Divadlo je prostor pro striptýz duše